Nástin stavu péče o nadané děti v ČR

1. MŠMT je jednoznačně prointegrační – tedy neradi slyší cokoli o speciálních školách pro nadané. Pokud jde o jejich vztah ke školám, které jednu ze tříd v ročníku mají pro nadané, tolerují vznik takových tříd, ale nadšeni z nich nejsou. Legislativně tomu již nemohou zabránit, neboť v novém školském zákoně se vznik takových tříd předpokládá (resp. je možnost zřídit třídu s rozšířenou výukou v různých předmětech a nikde není řečeno, že ta rozšířenost bude definována poměrně široko). MŠMT taktéž podporuje skupinové vyučování (hlavně je to podpora verbální, nikoli podložená tučnými šeky pro progresivní školy) v rámci školy, ročníku nebo třídy.

2. MŠMT maximálně podporuje (nutno říci že až v poslední době) péči o nadané jedince v rámci vyšších ročníků ZŠ – vzkaz pro rodiče a děti - neodcházejte na gymnázia, kvalitní péči dostanete i na ZŠ. Plná podpora je zatím jen v zákonech a vyhláškách, běžné ZŠ na takovou péči nejsou připravené i když se o to snaží. Většina „péče“ se soustřeďuje kolem olympiád a maximálně drobných úlev z učiva, nikoli obecně akceptovanému přijetí nadaných jedinců do individuálního studijního režimu. Paradoxně na osmiletých gymnáziích je individuálních vzdělávacích plánů taktéž poskrovnu, neboť studium je tam náročnější a jedinec, který je v některých předmětech napřed, je spokojený, že nemá v daných předmětech problémy a většinou se nesnaží žádat náročnější studium.

3. Kraje a obce, co vím, tak jsou spíše nakloněny takovou třídu i péči o jednotlivce podpořit, pokud je to nebude stát příliš mnoho peněz.

4. O nadané děti pečuje v ČR několik institucí:

1. Pedagogicko-psychologické poradny – zabývají se diagnostikou nejen nadaných, ale naopak i problémových jedinců, osob s různými poruchami a snahou státu je spíše je rušit než rozšiřovat jejich pole působnosti. Poradny jsou koordinovány Institutem pedagogicko-psychologického poradenství (školí psychology, vybavuje je diagnostickými nástroji atd.)
2. Institut dětí a mládeže – stará se o olympiády – podle tvrzení samotných zaměstnanců je zájem o olympiády ze strany škol, studentů i jejich rodičů rok od roku menší.
3. Mensa ČR – je to volnočasová organizace a podle toho vypadá i její činnost – hlavní je péče o nadané jedince v době mimo školu, především o víkendech a o prázdninách. Založila přes 100 klubů deskových her, organizuje letní zábavně vzdělávací campy a víkendové akce.
4. Centrum nadání – občanské sdružení zaměřené především na předškolní mládež a mladší školní děti a spolupořádající diagnostické dny (ze kterých se rekrutují žáci do tříd pro nadané)
5. různá (ne)formální sdružení rodičů, psychologických a pedagogických odborníků působících po celé republice – většinou jde o malé skupiny osob kolem nějaké progresivní školy nebo kolem velmi aktivní osoby. Na dění kolem nadaných mají lokální vliv nicméně pro vznik místních tříd pro nadané může být i podstatný (především v Brně, Olomouci a v Praze).
6. různé školy, které si péči o nadané děti dávají jako vývěsní štít jako bonus proti konkurenčním školám – ve většině případů se skutečně o péči opravdu snaží.

5. Školy mající zájem o zřízení třídy pro mimořádně nadané děti, o kterých vím a sledují logické kroky přípravy, jako tomu bylo např. v Českých Budějovicích:

• ZŠ Máj II ČB – již funguje
• ZŠ Hálkova Olomouc – startuje 1. 9. 2006 (vše již má „zařízeno“)
• ZŠ Umělecká, Praha 7 – chce začít 1. 9. 2006 (přípravné práce v plném proudu)
• ZŠ Jitřní, Praha 4 – chce začít 1. 9.2006 (stav přípravy momentálně neznámý, do konce roku zjistím)

Školy mající zájem specializovat se na nadané jedince nikoli vznikem třídy, ale péčí o jednotlivce v rámci školy – jde předevší o školy v menších obcích do 20.000 obyvatel, kde se nedá statisticky předpokládat naplnění celé třídy.

Několik desítek, perspektivně několik stovek škol – za posledních 10 let jsem projel republiku a byl na cca 450 školách, více než polovina již pro nadané něco nekoordinovaně dělala nebo by se tomu nebránila.

Co dělám já:

1. Moje aktivity jsou zaměřeny na volný čas nadaných (deskové hry, letní campy, víkendové akce) a vymýšlení hádanek a kvízů, tím se víceméně živím.
2. Díky výše uvedeným aktivitám a tomu, že se na mne obrací mnoho rodičů nadaných dětí, pedagogů MŠ, ZŠ, SŠ i VŠ z celé republiky mám přehled, co kdo pro nadané dělá nebo k čemu se chystá – tyto informace poskytuji jak mailem, tak osobně na různých přednáškách a akcích po celé republice.
3. Spolupořádám Diagnostické dny, Dny plné her a různé přednáškové akce.

A s čím mohu pomoci:

1. Vím, co by měla učinit škola mající zájem zřídit třídu pro nadané děti a mám kontakty na osoby, které jim mohou pomoci ještě více než já (speciální pedagogy, psychology, rodiče a předškoláky v regionech). O tyto znalosti se již nyní dělím s aktivními školami a budu se dělit nadále.
2. Znám také tzv. Tudy ne, tudy cesta nevede při aktivitách kolem nadaných dětí.
3. Mám kontakt na Pedagogicko-psychologické poradny schopné diagnostikovat nadané předškoláky – s mnoha z nich spolupracuji na pořádání Diagnostických dnů. Takovou aktivitu jsem schopen zprostředkovat nebo se na ní i podílet kdekoli na území ČR.
4. Vím na co se ptát, když někdo deklaruje své odhodlání pečovat o nadané – jak osobní, tak mnoho zprostředkovaných zkušeností se zběrateli grantů bez jakéhokoli pozitivního výsledku.
5. Jsem schopen zprostředkovat školení (v některých oblastech školit i osobně) pro pedagogy mající zájem vzdělávat nadané děti.

V čem vidím vaši pomoc výše uvedeným aktivitám:

1. Podporovat třídy pro mimořádně nadané děti tak jak je podporujete na Slovensku. (ne každá škola, která proklamuje svou zaměřenost na nadané, je tak skutečně zaměřena – pro jednoduchost bych definoval, že musí působit v podobných mantinelech jako ta v ČB – spolupráce s městem, krajem, pedagogicko-psychologickou poradnou)
2. Podporovat školení pedagogů, kteří budou mít zájem působit kolem nadaných dětí.
3. Podporovat diagnostiku předškolních i školních dětí
4. Podporovat aktivity, které duševní schopnosti dětí rozvíjejí.

Související odkazy

• Odborné informace => Pedagogická diagnostika

3.8.2008

Zpět