Moje dítě se nudí. Co s tím?

Jednoho dne přišlo dítě ze školy a prohlásilo: „Fakt se nudím.“
„Co se děje? Jak to myslíš?“ zpozorněli rodiče.

Co tím ten školák myslel, když prohlásil, že se nudí? Nudí se ve škole? Nebo snad neví, co dělat po příchodu domů? A proč jeho rodiče reagují netrpělivě až úzkostně?

Devět faktorů nudy

Z dlouholetých psychologických výzkumů vyplývá, že na pocitu nudy se podílí devět faktorů. Některé z nich se přímo dotýkají typických vlastností nadaných jedinců.

1. Věk. Pocity nudy vrcholí v období dospívání, kdy člověk netrpělivě čeká, až se bude moci zapojit do smysluplné a produktivní činnosti.
2. Pohlaví. Ačkoli chlapci i dívky mohou nudu prožívat podobně, psychologové se domnívají, že dívky své pocity vnímají spíše jako depresi, zatímco chlapci častěji tvrdí, že se nudí.
3. Vnímání času. Znuděnému člověku se zdá, že čas se neskutečně vleče. To může vést až k pocitu, že nudný byl celý den, ačkoli v „reálném čase“ nudná epizoda trvala třeba jen pár minut. Nadané dítě obvykle dokončí zadaný úkol dříve než ostatní a zbytek času nemá čím vyplnit. Nebo se naopak může natolik zabrat do nějakého projektu, že jej otráví pokyn rodiče/učitele, aby toho už nechalo a pustilo se do dalšího úkolu. Jedna i druhá situace může vyvolat pocit nudy. Nadané děti navíc mívají tolik zájmů, že prakticky neznají pojem „volný čas“. Nejsou zvyklé na nečinnost a nevědí, jak naložit s časovými prodlevami. Někdy potřebují pomoc rodičů, kteří jim pomohou formulovat nápady, jak vyplnit zbývající čas. Pocity nudy však nezmírníte zapojením dítěte do neoblíbených činností, typicky do domácích prací. Zkuste mu místo toho nabídnout něco, co jej skutečně zajímá, vyžaduje duševní úsilí anebo mu naopak pomůže vybít nahromaděnou energii, která často bývá způsobena nedostatkem tělesného pohybu (viz níže, bod č. 5).
4. Základní potřeby. Děti potřebují dostatek spánku, správnou výživu a pocit bezpečnosti. K narušení pocitu bezpečnosti mnohdy stačí i menší rodinné neshody.
5. Tělesný pohyb. Ve škole bývá tělesná aktivita většinou výrazně omezena. Tuto vnitřní potřebu nelze ignorovat a jistě se nějak projeví, ať už přijatelným či nepřijatelným způsobem. Nadané děti často překypují energií a svou potřebu tělesného pohybu nemusí zvládat tak, jak by si dospělí přáli.
6. Částečné omezení svobody. Ve třídě se děti nemohou chovat, jak se jim zlíbí: vždy jsou nastaveny nějaké limity. Pokud však dítě vnímá tyto limity negativně, může se jeho nespokojenost navenek projevit pocitem znuděnosti. Nadané děti bývají soběstačné a nezávislé a nemají rády zákazy a příkazy ze strany učitelů.
7. Nemožnost výběru činností. Učitelé po nadaných dětech často chtějí, aby se věnovaly stejné činnosti po stejnou dobu jako všichni ostatní žáci. Zvládne-li však nadané dítě splnit zadaný úkol rychleji než ostatní a učitel zareaguje tím, že mu přidá další dávku úkolů téhož typu, není se čemu divit, že školák brzy ztrácí zájem.
8. Duševní stimulace. Mnozí nadaní studenti vyžadují vysokou úroveň duševní stimulace a s nadšením se vrhají do nových projektů. Nové poznatky si osvojují rychleji než ostatní, z čehož pramení jejich netrpělivost vůči opakovaným činnostem a znuděnost nad rutinními úkoly.
9. Zvládání situace. Někteří studenti nedokážou adekvátně zvládat své pocity nudy. Dobrou zprávou však je, že schopnost zvládat tyto situace se dá naučit, naplánovat, modelovat i vyučovat.

Ujasněte si problém

Problém s nudou lze nejlépe vyřešit kombinací kritického myšlení (analýza problému) a  kreativního myšlení (návrh řešení). Jinými slovy, potřebujete si ujasnit problém, vytvořit plán, realizovat jej a vyhodnotit jeho účinnost.

Následující otázky Vám i Vašemu dítěti možná pomohou objasnit příčiny jeho znuděnosti:

• Rozumíš zadání a tomu, co se od Tebe vyžaduje?
• Máš obavu z toho, co se stane, nesplníš-li zadaný úkol správně? Co když se Tvému učiteli/rodiči/kamarádovi nebude líbit výsledek Tvého snažení?
• Ztratil jsi zájem o dokončení tohoto úkolu? Proč?
• Vykonával jsi tuto činnost příliš dlouho, nebo stejný typ činnosti příliš často?
• Máš pocit, že musíš používat stále stejný postup a že nemůžeš zkusit jiné způsoby řešení?
• Máš pocit, že kdybys měl konkrétní věc, schopnost, nebo někoho konkrétního za kamaráda, všechno by bylo jinak?

Tyto otázky mohou odhalit příčiny znuděnosti. Obecně řečeno pocity nudy vyvolává každá situace, která přináší nečinnost a prodlevu. Jakmile se Vám podaří odhalit příčinu, můžete do budoucna navrhnout konkrétní činnost, kterou lze vzniku nudy předejít. Někomu může pomoci i to, že si bude zapisovat trvání, přibližný čas i konkrétní činnosti, které v něm vyvolávají pocit nudy.

Zjištěné poznatky poukazují na to, čemu je potřeba věnovat pozornost, a v neposlední řadě Vám pomohou předvídat okamžiky, v nichž by se mohla nuda objevit znovu.

Plánujte

Poté, co se Vám podaří identifikovat problematickou oblast, můžete k ní zaujmout jeden ze dvou přístupů: buď se budete snažit najít způsob, jak situaci změnit, nebo můžete zkusit změnit způsob, jakým dítě situaci vnímá. Typickým příkladem, kde se uplatňuje druhý přístup, jsou školní osnovy nebo jiné povinnosti, které nelze změnit ani eliminovat. V takových případech se pokoušíme změnit postoj dítěte. Nezáživné úkoly můžete zkusit dítěti zpříjemnit třeba těmito návrhy:

• Rozděl si velké úkoly do menších kroků a za každý splněný úkol se odměň: například po tříminutové práci nebo po vyřešení pěti úkolů si dopřej krátkou přestávku.
• Hraj o čas. Za jak dlouho stihneš vyřešit daný úkol správně a precizně?
• Zkus dělat dvě věci současně. Dokážeš řešit zadaný úkol a zároveň mluvit do telefonu nebo poslouchat hudbu?
• Zkus zapojit kreativní metody, jako je např. force-fitting (metoda, kdy jsou vzájemně spojovány dvě položky, které spolu za běžných okolností nijak nesouvisejí; účelem je vyřešit zadaný problém nebo vytvořit něco originálního). Můžeš zkusit psát k danému tématu osobní analogie, hudební parodie či poezii.
• Využívej vhodné příležitosti k protažení těla, abys uspokojil svou potřebu tělesného pohybu.
• Vydej se na „výlet časoprostorem“: představuj si, jak budou lidé tento úkol plnit za 50 let nebo jak jej plnili před 50 lety.
• Založ si „seznam věcí, co dělat, když se nudím“, a pravidelně do něj doplňuj své nápady a náměty na atraktivní činnosti.

Buďte obezřetní

V psychologické literatuře je mezi možnými reakcemi na nudu zmiňován tzv. „model nuceného úsilí“ (forced effort model), kdy ve snaze potěšit ostatní se jedinec nutí do činnosti, která jej nudí. Takové nucené úsilí odčerpává zásoby duševní energie a u dětí, které tento model praktikují, mohou být pozorovány příznaky podobné depresi. Některé rozdíly mezi depresí a znuděností shrnuje níže uvedená Tabulka. Důležitá je kvalita, intenzita, frekvence a trvání pocitů. Uvedený výčet je pouze orientační a neměl by sloužit jako diagnostický nástroj: je to pouze stručné shrnutí některých závěrů psychologických studií. Máte-li podezření, že Vaše dítě má náběh na pocit „fakt se šíleně nudím“ a situaci už nedokážete zvládnout sami, zajděte s ním raději k odborníkovi.

Děti příliš nemohou změnit prostředí, ve kterém vyrůstají, přesto mají k dispozici mocné nástroje k potírání nudy: své vlastní postoje a kreativitu. Pomocí obojího mohou získat kontrolu nad hrozící nudou a zaměřit se na způsoby, jakými lze smysluplně využít přebytečnou energii. Místo toho, aby své pocity nudy svalovaly na vnější okolnosti, mohou uvnitř sebe nacházet často zábavná řešení  nezábavných úkolů. Nikoli náhodou bylo ve výzkumech opakovaně prokázáno, že pocity nudy mohou stimulovat tvořivost, vynalézavost a výkonnost.

Tabulka: Rozdíly mezi znuděností a depresí.

Linda Dealová má dlouholeté zkušenosti s výukou nadaných dětí na základní škole, přednáší o výuce nadaných na Millersville University (Pensylvánie, USA), je matkou dvou nadaných synů a autorkou knihy Boredom Solution [1].

Reference

1. Deal, L.: Boredom Solution: Understanding and Dealing With Boredom. Dandy Lion, 2003.

Zdroj

• Deal, L. (2006) Bored to Tears? We Should Listen!. [online] [cit. 2013-06-29]. Dostupné z WWW: http://www.tip.duke.edu/node/629.

Související odkazy

• Odborné informace => Problémy se školou

29.6.2013

Zpět