Několik postřehů o vzdělávání mimořádně nadaných a talentovaných žáků v různých zemích

Pokusila jsem se vytvořit mezinárodní přehled na téma vzdělávání mimořádně nadaných a talentovaných dětí. Nabízela se mi různá hlediska. Mimořádné výkony mohou vycházet z nabídky širokého spektra služeb nebo vznikat naprosto samovolně. Např. ve Skandinávii a Japonsku neexistují žádné programy pro nadané. Přesto jsou úspěchy dětí z těchto zemí často mnohem větší než v zemích zaměřujících se na talentované žáky. Na Novém Zélandu a v Izraeli poskytuje vzdělávací systém na celostátní úrovni velmi štědré služby pro mimořádně nadané. Německo má systém inspirujících celonárodních soutěží s lákavými cenami. Brazílie pomáhá při hledání vážně ohrožených dětí s vysokým potenciálem. Rozsáhlý systém vyhledávání talentů v Severní Americe vybírá mladé lidi na letní pobyty podle jejich dobrých výsledků ve škole.

Setkala jsem se s nesmírnou rozpolceností v přístupech k nadání dětí a na základě toho s různými možnostmi poskytovaných služeb. Velmi zřetelně lze rozlišit východní pojetí, že „všechny děti mají potenciál k nadání“, a západní koncepci, že „jen některé děti mají tento potenciál“. Např. vyhledávání talentů západního stylu (v orig. talent search) předpokládá, že některé děti jsou od narození schopnější než druhé, a proto mají být testovány, diagnostikovány a na základě tohoto výzkumu s nimi má být zacházeno. Ale širokoúhlý čínský přístup vlastní nominace^[1] pro obohacující programy předpokládá, že právě zájmy samotných dětí spolu s vhodnou příležitostí jim umožní vyniknout. V Japonsku jsou všechny děti v primárním vzdělávání považovány za podobné co do míry výkonu a jejich rozdílné výsledky jsou připisovány jak tvrdé práci, tak schopnostem učitelů. Odměnu za vytrvalost těchto malých dětí představuje možnost výběru kvalitní střední školy, která jim posléze umožní přístup na univerzity, po nichž následuje dobré zaměstnání, a pak dobrá penze.

Rozličné úsilí je na mezinárodní úrovni podepřeno rozdílnými teoretickými koncepcemi. V Bulharsku je např. již více než čtvrt století používána koncepce Edwarda de Bona, a to bez jakéhokoli jasného důkazu o tom, že se zlepšila tvořivost dětí. Stejně tak i teorie mnohočetných inteligencí Howarda Gardnera postrádá dostatek přímých důkazů. Slibným se jeví výzkum v Rusku, kde Lev Vygotskij ověřuje koncepci „zóny blízkého vývoje“. Navrhuje, aby děti nebyly vyučovány na základě úrovně, které momentálně dosahují, ale spíše na základě úrovně, které by potenciálně mohly dosáhnout.

Mít vše pod kontrolou

Hlavním problémem, především v oblasti vzdělávání mimořádně nadaných, je aplikace vědeckých poznatků do každodenní učební praxe. K vědeckému pokroku je zapotřebí, aby před jakoukoli vzdělávací iniciativou (v jakémkoli měřítku) byly jasně stanoveny cíle a záměry, dále pak popis toho, proč má být daná metoda nabízena a systém hodnocení efektivity daného projektu. Bez možnosti komparace s výsledky podobné práce, pohledu před a po dané činnosti, je pak těžké posoudit, zda byly vhodně investovány čas i peníze. Myslet a pracovat vědecky, neznamená popírat, že učitelství je kus umění, ani že učitelé musí mít jistou míru talentu.Většinou se hledá nejvhodnější a nejefektivnější vzdělávací metoda, a pokud možno co nejekonomičtější způsob.

Nadané děti se zcela jistě naučí při speciálních obohacujících aktivitách více než ty, kterým tyto příležitosti nebyly poskytnuty (i když nevyhnutelně dochází k chybám při výběru). Existuje také překryv mezi různými způsoby výchovy, např. pull-out programy^[2] mohou existovat ve škole i mimo ni. Ať je žákům poskytována jakákoliv metoda, klíčovým aspektem úspěšného programu je dobrá spolupráce a zpětná vazba mezi rodiči, školou i účastníky samými. Není rozumné přímo kopírovat metody a přenášet je z jiné kultury do vlastní, aniž bychom si uvědomovali nutné rozdíly. Proto je nutné metody adaptovat. Např. by asi bylo těžké implementovat japonskou houževnatou kulturu do anglických škol. Může však být prospěšné ozřejmit učitelům, že mají usilovat o vyhledávání vysokého potenciálu v každém dítěti, a sice proto, aby žáci automaticky nepropadli do kategorie méně schopných.

V celosvětovém měřítku existuje rostoucí trend poskytovat mládeži příležitosti k rozvoji vysokých schopností na dobrovolnické bázi. Zamezí se tak situaci, kdy jsou nadšení žáci automaticky odmítnuti bez šance situaci zvrátit. Některé mimoškolní aktivity, i když nejsou přímo určeny pro nadané, poskytují vzdělávací prostředky a podporu k rozvinutí zájmů do jakékoli šíře. Jsou to např. americké kempy „Dobývání renesance“, které jsou určeny pro celou rodinu, nebo čínské „Dětské paláce“. Z pohledu zpět jasně vyplývá, že celosvětově proslulí nadaní lidé se vždy orientovali na výkon směrem ke svých zájmům. Disponovali však schopnostmi tyto zájmy zdokonalit na nejvyšší úroveň.

Ať jsou využívány jakékoli metody, které slouží k vyniknutí dětí, ať se zaměřují jen na některé, které projdou testy (někdy pokud disponují financemi), anebo poskytují prostor k odhalení a rozvoji skrytých nadprůměrných schopností, víme jistě, že bez vhodné a hojné pomoci nemůže být vysoký potenciál plně rozvinut. Pokud s tímto faktem budeme počítat, bude nás to nutit k tvůrčímu přístupu a využití všeho, co je po ruce, a to i s malým množstvím dostupných prostředků. Za hranicemi školy a vyučování se mohou možnosti pomoci lišit; od národních center podpory nadání na velice vysoké úrovni přes místní zdrojová centra, která slouží jako zdroj inspirace, až po využívání školních prostor k mimoškolní činnosti, letní školy, nadstavbové třídy, poradenství, instituce vyššího vzdělání, komerční svět i dobrovolnické organizace.

Moje rada zní: vyberte si pro dané podmínky tu nejlepší metodu. Rozhlédněte se po možnostech, vyberte si tu, která se jeví dobrou a má výsledky efektivity práce a s využitím vědeckého přístupu aplikujte to, co vám připadá nejvhodnější.

Převzato z publikace:

• Freeman, J. (2002) Out-of-school educational provision for the gifted and talented around the world. Part One: The Research. [online]. A report for the Department of Education and Skills, London. 195 p. Retrieved from http://www.joanfreeman.com/pdf/Text_part_one.pdf

Poznámky

1. Čína, relativně chudá země, poskytuje velkou nabídku obohacujících programů (enrichment), které nejsou nikým limitovány, jsou vybírány samotnými dětmi. Jejich výsledky jsou vynikající.
2. Jde o specifické programy v západních zemích, kdy žáci jsou vybráni z klasické výuky a věnují se nadstavbové činnosti. Tato činnost může fungovat v rámci vyučování ve škole nebo jako odpolední volnočasová aktivita.

Citace původního článku

FREEMANOVÁ, Joan. Několik postřehů o vzdělávání mimořádně nadaných a talentovaných žáků v různých zemích. Metodický portál: Články [online]. 03. 06. 2004, [cit. 2013-02-15]. Dostupný z WWW: http://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/20/NEKOLIK-POSTREHU-O-VZDELAVANI-MIMORADNE-NADANYCH-A-TALENTOVANYCH-ZAKU-V-RUZNYCH-ZEMICH.html. ISSN 1802-4785. Publikováno pod licencí

Související odkazy

• Odborné informace => Obecně o školním vzdělávání

30.6.2004

Zpět