1. víkendový AlphaCamp v Osinalicích očima účastníka

Ubytovali jsme se v útulných pokojíčcích a spěchali na večeři. Do té doby jsme si mysleli, že jsme přijeli na tábor, avšak z této nevědomosti nás rázem vytrhla návštěva energické vědkyně Johnsové. Přivítala nás na své základně, kde se zabývá výzkumem léků, genetiky, evolučních chorob a potřebovala naši pomoc. Mluvila o zákeřné nemoci NC 269, která doposud postihla 3 kontinenty. „Lidé na to umírají!“ naléhala na nás. „Proto sem si vás sem zavolala. Jste to jenom vy, kdo může epidemii zastavit,“ pokračovala. Jediným způsobem, jak zničit nákazu a zachránit lidstvo, bylo získat Ďábelské pomeranče, přesněji řečeno šťávu z 200 tun těchto pomerančů. Úkol naší mise na základně zněl jasně: najít a získat Ďábelské pomeranče. Johnsová nás ještě varovala, že to nebude jednoduché a že to možná nezvládneme všichni. Po večeři jsme se všichni vzájemně seznámili a šli se rozdělit do tří skupinek, aby se šance na splnění naší mise zvýšily. Každý z nás si po absolvování nějakého miniúkolu (např. co nejrychleji vrátit všechny zápalky zpátky do krabičky, avšak s igelitovými sáčky na rukou) vybral skupinku, se kterou chce spolupracovat. Pro posílení týmového ducha si každá skupinka vymyslela název a vyrobila svou vlajku.

Druhý den ráno po snídani byl ve znamení prověrky naší fyzické i psychické kondice. Účastnili jsme se arénových turnajů v topologii (známé jako hra twister), kohoutích zápasech, skákání přes švihadlo, přetlačování nohama a mnoho jiných. Navíc k fyzické aktivitě jsme si vyzkoušeli i sázení na tyto zápasy. Strategie i výsledky sázení byly ve všech družinkách naprosto rozdílné.

Nasledovaly kamionové zkoušky. Museli jsme najít strategii, jak co nejlevněji, nejrychleji a efektivně přepravit námi získané zakázky kamionem po Evropě tak, abychom vydělali co nejvíce peněz. Uspěli jsme. Měli jsme papíry na kamiony, mohli jsme přepravit 200 tun pomerančů. Kde však vzít kamiony? Během oběda jsme zjistili, že nějaké opuštěné kamiony se dají sehnat v podzemním městě. Jediným problémem bylo, že v podzemním městě nebylo vidět ani na krok a tak jsme museli plnit různé úkoly úplně poslepu. Poskládat třeba nějaký obrazec bez použití očí nebylo vůbec jednoduché. Kamiony jsme naštěstí našli.

200 tun pomerančů asi bude něco stát. Potřebovali jsme peníze. Johnsová nám poradila, že nejrychlejší bude obchodování na místním trhu. Obchodovalo se tam s různými věcmi, od sladkých Marshmallow až po padělky iPhonů, které měly u každého obchodníka jiné ceny a ty se dokonce každých 10 minut měnily. Strategií i obchodních cest bylo opět nespočet. Vydělali jsme si tím na Ďábelské pomeranče.

Nadšení nás přešlo ve chvíli, kdy jsme zjistili, že při předešlém obchodování u nás policie našla nelegální zboží a my se bez peněz a dokladů dostali do vězení. Útěk klimatizací a přes strážníky s použitím piraní byl poměrně snadný. Avšak najít Ahmeda, který na opuštěném ostrově Orange pěstuje Ďábelské pomeranče, nebylo jednoduché. Museli jsme navštívit tržnici, telefonní budku, starou hospodu, veřejné záchodky, námořníka, městský úřad, knihovnu, květinářku, bezdomovce Víťu a dokonce i pomoci babičce s nákupem, abychom se na ostrov dostali. Přišli jsme ale pozdě. Ahmed prodal všechny pomeranče nějaké Holmesové (vdané Watsonové).

Museli jsme vymyslet strategii, co dál. Po večeři se pořádal turnaj v logické hře NÍM. Dva hráči proti sobě postupně tahají 1, 2 nebo 3 zápalky z hromádky 21 zápalek. Kdo si vytáhne poslední zápalku, prohrál. Strategii jsme měli, potřebovali jsme ještě posílit hlídky na základně, aby na nás nezaútočila Holmesová. Věděli jsme o ní, že vyrábí zbraně, v minulosti měla problémy se zákonem a pomeranče nekoupila náhodou. Něco měla v úmyslu. Postavili jsme proto strážné věže ze špaget a Marshmallow a šli klidně spát.

Po chvíli nás vzbudil poplach. Johnsová však na základně nebyla. Zůstal jenom vzkaz – šifra. Stálo tam, že Johnsovou unesli, podepsaná byla Holmesová – Watsonová.

Přes noční strážníky jsme se dostali až do pevnosti Holmesové. Nikdo nás při tom neviděl, tak jsme se šli trochu prospat, abychom  ráno mohli začít pátrání po Johnsové a Ďábelských pomerančích. Po snídani jsme pátrali celé dopoledne. Čekaly nás nástrahy Rubikovy kostky, tangramu, pantomimy, různého počtu rukou a nohou na zemi, různých logických hádanek, šifer a mnoho jiného.

Johnsovou jsme po dlouhém hledání našli. Jako rukojmí ji držela Holmesová. Říkala nám, že se na různých místech zeměkoule našly jaderné bomby, které by mohly zničit celý svět. Jediný způsob, jak je deaktivovat, byla kůra z Ďábelských pomerančů. Vtom nám to všechno došlo. Holmesová chce taky zachránit planetu! Hrozilo ji nebezpečí ukryté v bombách, o kterých jsme vůbec nevěděli. Jediná naše záchrana byla, že nám na záchranu světa stačila šťáva z pomerančů, kdežto Holmesové postačila kůra. Domluvili jsme se tedy a utíkali jsme zachránit svět po svém. Podali jsme protilátku třem kontinentům a zachránili tak lidstvo.

Na závěr si ještě každá družinka nacvičila divadlo na téma Ďábelské pomeranče. Po vystoupeních následovalo vyhodnocení celého tábora. Johnsová rozdala diplomy, ceny a poděkování za záchranu. Po závěrečném kolečku, kde každý zrekapituloval svoje pocity a postřehy z tábora, jsme plní dojmů, zážitku, prožitků a nadšení nasedli do autobusu a v neděli podvečer se společně vrátili na hlavní nádraží v Praze. Tam jsme se rozloučili a s dobrým pocitem záchrany světa jsme se všichni vydali domů.

Související odkazy

• Pobytové campy (odkaz do kalendáře)

1. víkendový AlphaCamp v Osinalicích 18.9.2016

Zpět