Co znamená být nadaný? aneb Vysoké IQ samo o sobě k úspěchu nestačí

Klasické testy, kterými se psychologové pokoušejí odhalit nadané děti, kladou důraz na paměťové a analytické schopnosti. Má-li se však člověk úspěšně prosadit v každodenním životě, bude potřebovat přinejmenším dvě další dovednosti: kreativitu (neboli tvořivost) a praktičnost (praktické know-how). Na základě kreativního myšlení přicházejí děti s novými nápady, analytické myšlení jim je pomůže zpracovat a rozhodnout, které z těch nápadů stojí za další rozvíjení, a pomocí praktického know-how tyto nápady zrealizují a o jejich významu dokážou přesvědčit ostatní. Je zřejmé, že někteří lidé více vynikají v oblasti kreativity, jiným jde lépe analytické myšlení a další jsou zaměřeni spíše prakticky; pro úspěch v životě je však důležité, aby člověk alespoň do určité míry dokázal uplatňovat každou z těchto dovedností.

Například jedna z mých nadaných studentek – říkejme jí třeba „Alice“ – měla vynikající analytické myšlení, u závěrečných zkoušek ve škole vždy patřila mezi nejlepší a uměla velmi dobře analyzovat myšlenkové pochody jiných lidí. Jenže už nedokázala tak dobře formulovat své vlastní myšlenky a ani flexibilní uplatňování nabytých poznatků nebylo její silnou stránkou. Za tradičně vnímané školní úspěchy zaplatila vysokou cenu. Dokud ji někdo říkal, co má dělat, plnila zadané úkoly na jedničku; bez jasného zadání se však náhle ocitla v rozpacích. Na Alicině způsobu uvažování se zřejmě podepsal způsob školní výuky: opakovaně se jí dostávalo tak velkého uznání za vynikající analytické schopnosti, že nebyla nijak motivována k rozvíjení kreativity ani praktičnosti.

Dalším extrémem jsou velmi kreativní lidé, kteří nedokážou kriticky posoudit, které nápady opravdu stojí za to. Vzpomínám si na „Jimmyho“, výjimečně kreativního postgraduálního studenta, který však fakticky nedokázal rozlišovat mezi dobrými a špatnými nápady. Nakonec nedosáhl ani zdaleka takového úspěchu, jakého by mohl dosáhnout, kdyby byl pracoval na své schopnosti analyzovat relativní přínos svých vlastních nápadů.

Vysoké IQ je dobrým výchozím bodem pro rozvoj nadání – je to však opravdu jen začátek, nic víc.

Pro úspěch kreativních lidí je například velmi důležitá praktičnost. Mnoho lidí vyznačujících se velkou kreativitou pociťuje celoživotní frustraci, neboť nedokážou přijít na to, jak přesvědčit ostatní, aby jim naslouchali. Kvůli nedostatečně rozvinutým praktickým dovednostem nemohou dosáhnout takového úspěchu, jaký by si přáli.

Jiní lidé naopak vynikají svými praktickými dovednostmi, ale chybí jim analytické schopnosti nebo kreativita (anebo přinejhorším obojí). Jejich talent spočívá spíše ve schopnosti přesvědčovat ostatní, aby něco učinili, než aby sami nacházeli smysluplné činnosti. V dějinách lidstva se vždy objevovali – a dosud objevují – státníci, kteří se do funkce hlavy státu dostali díky svým přesvědčovacím schopnostem, jenže zemi se pod jejich vládou příliš nedařilo (či nedaří): takoví lidé sice oplývají praktickými dovednostmi, nikoli však dobrými nápady.

Rodiče i učitelé by tedy měli dětem pomáhat nejen v rozvíjení paměti a analytických schopností, ale také podporovat jejich kreativitu a praktické dovednosti. Jak na to? Za účelem rozvoje kreativity by se děti měly věnovat činnostem, které jim umožňují něco objevovat, vymýšlet, představovat si nebo předpokládat. Chceme-li u nich rozvíjet analytické schopnosti, povzbuzujme je k vyhodnocování, kritizování a vzájemnému srovnávání různých situací. K rozvíjení praktických dovedností jim dejme příležitost využívat nabytých znalostí a realizovat nápady. Nesmírně důležité je však to, aby rodiče i učitelé šli dětem příkladem, tzn. aby všechny tři typy dovedností přirozeně používali v každodenním životě.

Vezmete-li například děti do muzea na výstavu dinosaurů, expozice sama o sobě nijak nepřispěje k rozvoji jejich intelektuálních schopností. Můžete jim však klást analytické, kreativní i praktické otázky, které se k výstavě vztahují: Jak se malí dinosauři chránili před velkými? Co by se asi stalo, kdyby dinosauři nevyhynuli, ale žili třeba až do dnešní doby? Jaké poučení pro člověka plyne z éry dinosaurů?

Možná Vám bude připadat, že pokoušet se u Vašeho dítěte rozvíjet všechny tři druhy schopností – analytické, kreativní i praktické – je značně namáhavé a duševně vysilující. Výsledek však za Vaši snahu rozhodně stojí.

Samozřejmě je důležité, aby děti i jejich rodiče měli na paměti, že jen opravdu málokdo vyniká ve všem, do čeho se pustí. Většina lidí dosáhne úspěchu v životě spíše tím, že správně odhalí své silné a slabé stránky, naplno využívá těch silnějších a snaží se najít způsoby, jak kompenzovat své slabiny. Dobře si vzpomínám, jak jsem na jedné přednášce řekl ženě, která seděla vedle mě, že bych chtěl umět mluvit tak dobře, jako mluvil přednášející. „Takhle byste to neměl chtít,“ opáčila ta žena, „měl byste chtít najít svůj vlastní způsob, jak vyniknout.“ Měla úplnou pravdu. Všichni potřebujeme najít svou vlastní cestu.

Robert J. Sternberg je uznávaný americký psycholog (*1949), který dříve působil jako profesor na Yaleské univerzitě (Yale University), byl předsedou Americké psychologické asociace (American Psychological Association) a nyní je profesorem psychologie a děkanem na Oklahoma State University.

Reference

1. Sternberg, R. J.: Successful Intelligence: How Practical and Creative Intelligence Determine Success in Life. Plume, 1997.
2. Sternberg, R. J., Grigorenko, E.: Teaching for Successful Intelligence: To Increase Student Learning and Achievement. SkyLight, 2000.

Zdroj

• Sternberg, R. J. (2009) What Does It Mean to Be Gifted? [online] [cit. 2013-04-28]. Dostupné z WWW: http://www.tip.duke.edu/node/668.

Související odkazy

• Odborné informace => O nadání a inteligenci obecně

4.5.2013

Klíčová slova: analytické myšlení, analytické schopnosti, kreativita, tvořivost, praktičnost, praktické dovednosti, praktické know-how, Robert J. Sternberg

Zpět