Kolik existuje typů inteligence?

Teorii mnohonásobné inteligence formuloval v roce 1983 americký psycholog Howard Gardner ^[1]. Gardner zastával názor, že inteligenční kvocient (IQ) nemůže postihnout široké spektrum schopností a dovedností člověka a že už vůbec nedokáže odhalit některé důležité oblasti inteligence. Zatímco tradiční IQ testy se zaměřují na posuzování logicko-matematických dovedností, Gardnerova rozšířená teorie mnohonásobné inteligence ^[2] postuluje existenci nejméně dalších osmi typů inteligence. Pojďme se na ně podívat zblízka.

1. Logicko-matematická inteligence (logical-mathematical intelligence) se týká schopnosti řešení neverbálních problémů, práce s abstraktními symboly, čísly a znaky. Tento typ inteligence bývá výrazně rozvinutý u vědců, matematiků, programátorů a dalších profesí vyžadujících exaktní myšlení.
2. Verbálně-jazyková inteligence (verbal-linguistic intelligence) se týká vyjadřovacích a komunikačních schopností. Lidé s vysoce rozvinutou verbálně-jazykovou inteligencí bravurně zvládají nejen sémantiku (porozumění významu slov), fonologii (zvuky a jejich vzájemné interakce) a syntaxi (pravidla pro řazení slov do vět), ale především jejich praktickou aplikaci v různých způsobech komunikace. Často také bez problémů ovládají několik cizích jazyků. Uplatnění nacházejí například jako spisovatelé, právníci, reportéři, překladatelé či tlumočníci.
3. Tělesně-pohybová inteligence (bodily-kinesthetic intelligence) se týká schopnosti dokonale ovládat své tělo za přesně definovaným účelem. Patří sem jak schopnost jemné manipulace s předměty (nezbytná vlastnost chirurgů), tak schopnost provádět vysoce koordinované pohyby celého těla (typická pro tanečníky, atlety či některé typy řemeslníků).
4. Vizuálně-prostorová inteligence (visual-spatial intelligence) se týká schopnosti navigace, čtení map a orientace v prostoru obecně. Je nasnadě, že lidé s nadprůměrnou vizuálně-prostorovou inteligencí se dobře uplatní jako řidiči, taxikáři či piloti. Výrazně rozvinutý je tento typ inteligence také u umělecky zaměřených jedinců, například u sochařů či architektů.
5. Hudební inteligence (musical intelligence) se týká schopnosti vnímání, rozlišování a interpretace hudebních podnětů. Tento typ inteligence se rozvíjí jako první – typicky v období raného dětství – a spočívá v porozumění melodii, rytmu a zabarvení zvuku, ale i ve schopnosti porozumět emocionálním aspektům hudby a zvuků.
6. Interpersonální inteligence (interpersonal intelligence), někdy také označovaná jako společenská či sociální inteligence, se týká schopnosti zaznamenat a rozlišovat mezi projevy jiných lidí, vnímat záměry a touhy ostatních a na základě těchto poznatků jednat. Vysoce rozvinutou intrapersonální inteligencí se často vyznačují zkušení rodiče, učitelé a psychologové, ale i někteří politikové či jiné osoby účastnící se veřejného dění.
7. Intrapersonální inteligence (intrapersonal intelligence) se týká schopnosti jedince adekvátně přistupovat ke svým vlastním emocím, porozumět sám sobě a podle toho jednat. Jedinci s vysoce rozvinutou intrapersonální inteligencí bývají například schopni rychle se vypořádat se stresem.
8. Naturalistická inteligence (naturalistic intelligence) – tuto oblast inteligence definoval Gardner až v roce 1998 ^[2] a týká se schopnosti správně chápat souvislosti v živé i neživé přírodě. Někdy bývá charakterizována i jako schopnost správného rozlišování mezi jednotlivými živočišnými a rostlinnými druhy. Tento druh inteligence byl velmi významný v dobách lovců-sběračů, dnes jím vynikají například botanikové a zoologové.
9. Existenciální inteligence (existential intelligence) je zatím poslední typ inteligence, který Gardner rovněž navrhnul v roce 1998 ^[2]. Podle jeho vyjádření by se měla týkat schopnosti zabývat se filozofickými a světonázorovými otázkami lidské existence (například smysl lidského života a smrti, význam svobody apod.).

Z výše uvedeného výčtu je zřejmé, že nikdo nemůže rovnoměrně vynikat ve všech jmenovaných typech inteligence. Nejde Vašemu dítěti matematika? Možná má hudební nebo jiné vlohy. Zatímco logicko-matematická a verbálně-jazyková inteligence jsou poměrně snadno měřitelné (a bohužel se na nich zakládá úspěšnost vzdělávacího procesu), hudební a tělesně-pohybová inteligence se už tak snadno změřit nedají, a přitom si na nich jistá část lidí vybuduje kariéru. Interpersonální a intrapersonální inteligence jsou prakticky neměřitelné, ale do značné míry určují kvalitu života jednotlivce a jeho úspěch ve společnosti.

Reference

1. Gardner, H.: Frames of Mind: The Theory of Multiple Intelligences. Basic Books, 1983.
2. Gardner, H.: Are there additional intelligences? The case for naturalist, spiritual, and existential intelligences. In J. Kane (Ed.), Education, information, and transformation (pp. 111-131). Prentice Hall, 1998.

Související odkazy

• Odborné informace => O nadání a inteligenci obecně

19.4.2013

Klíčová slova: Howard Gardner, logicko-matematická inteligence, verbálně-jazyková inteligence, tělesně-pohybová inteligence, vizuálně-prostorová inteligence, hudební inteligence, interpersonální inteligence, intrapersonální inteligence, existenciální inteligence

Zpět