Matematika podle Hejného metody – reportáž z přednášky
Hejného metoda je založena na tvorbě schémat a prostředí, se kterými žák pracuje a ve kterých si dokáže představit matematické souvislosti. Učitel dětem nepředkládá fakta, která si mají zapamatovat, ale vede je k objevování matematiky na skutečném světě. Tím jsou děti jednak vedeny k samostatnému myšlení, ale také si takto získané poznatky mnohem lépe osvojí a zapamatují.
Osobní zkušenost je nejdůležitější
Máme doma prvňáčka. Ale už dávno před tím, než nastoupil do první třídy, se začal zajímat o čísla. Nejraději samozřejmě počítá bonbonky, to mu šlo výborně vždy, neudělá chybu a hodně rád se pouští do diskuse třeba o tom, že když má pět let, měl by už dostat pět bonbonků, ne tři. A ať mu hodně rychle ty dva další ještě přidám a další jeden pro sestřičku, protože ta má jeden rok. „A kolik si myslíš, že ti mám těch bonbonů dát?“ ptám se v naději, že to nějak zamluvíme. „Šest!“ synáček se nenechá zviklat ani na chvíli. Kdo by pomyslel, že je to ve skutečnosti příklad 3 + 2 + 1 = 6, se kterým se děti v první třídě setkají až někdy v listopadu.
Očekávání od první učebnice matematiky bylo vysoké. Nejdříve jsme ji doma rychle prolistovali a pak syn uvízl na úplně poslední stránce, kde byly příklady na sčítání a odčítání do 6, tzv. hadi. Všechno jsme spočítali, syn mnohdy rychleji než já, a učebnici odložili. Ale samozřejmě se ve škole tato používala pár prvních měsíců a matematika spočívala v tom, vypočítat všechny v ní obsažené příklady (ačkoliv triviální, a jen do 6) nebo v lepším případě vybarvit nebo nakreslit potřebný počet obrázků. Po půl roce jsme se probojovali k číslu 10, ale začaly se objevovat komentáře typu: „zase ty příklady...“ Ani se nedivím, memorovací metodou jsem byla znuděna už i já, a to jen z domácích úkolů.
Princip Hejného metody
Podle pana profesora Hejného je účinnější ne předkládat poznatky dětem a trvat na jejich zapamatování, ale postavit matematiku na životním zážitku a dobrém pocitu z nalezené odpovědi na zajímavou úlohu. Vychází z předpokladu, že úlohu, kterou dítě samo, v diskusi s ostatními dětmi řízené učitelem, vyřeší, si zapamatuje lépe než informaci, kterou mu učitel předkládá jako hotovou věc. Učitelé se domnívají, že děti umí to, co se naučily, ale metoda vychází z myšlenky, že děti umí především to, co si samy zažily. Např. víte, kolik máte doma oken, přestože vás to ve škole nikdo neučil.
Metoda je založena na tom, že děti uvede do prostředí (asi jako kdybyste je pozvali k vám domů) a v tom se pohybují a řeší různé úlohy (např. otázku počtu oken). Zkušenosti z prostředí se ukládají do paměti jako schémata (stejně jako víte, kolik máte dveří, jak se otáčejí, rozestavění nábytku, prostě kvanta informací, která byste se nabiflováním jen těžko naučili). Postupně si žák prostředí projde a vytváří si, aniž by to sám tušil, trvalé matematické poznání. Jedním z užitých prostředí je např. autobus. Jezdí po zastávkách, lidé (při vyučování ve škole je autobus krabice a lidé PET lahve) nastupují, vystupují, na každé zastávce je výpravčí a samozřejmě autobus řídí řidič. Celou hru učitel s dětmi hraje, až autobus dojede na konečnou, a pak se ptá dětí: „Kolik je v autobusu cestujících?“ Poprvé většina neví, ale po třetím kole žádné dítě neudělá chybu. Do hodiny se zapojí všechny děti, mají možnost diskutovat a srovnat si své názory. Učitel nic nevysvětluje, děti neopravuje, je pouze moderátorem diskuse, ve které děti hledají nejlepší řešení, experimentují, objevují a to je přirozeně baví. Metoda učí děti především myslet, učitel jim žádná svá moudra nepředkládá, děti si je objeví samy.
Metoda si od učitelů žádá především úplně nový styl učení, což může být pro některé obtížné. Odložit své zažité stereotypy není jednoduché. Nejlepší motivací pak pro učitele je nadšení dětí, které v hodinách matematiky projevují. I někteří rodiče se mohou bouřit, stejně tak, jako je informačně úsporný učitel v hodinách, jsou i učebnice a úlohy v nich zadány jen max. pár slovy. Rodič může tápat nad úlohou – směsicí obrázků a čísel v učebnici – kde zadání říká „vyřeš“. Od toho je tady ale dítě, které rodičům má umět vysvětlit prostředí, ve kterém se úloha řeší. Ani rodiče by neměli zasahovat do výuky a sdělovat dětem svá moudra. Základem metody je přeci objevování!
Výsledky metody
Pomocí Hejného metody a učebnic Fraus se zatím učí na velmi málo školách. Třída Jitky Michnové (pilotující učitelka) se touto metodou učila od 1. do 5. třídy. Tady není matematika obávaným předmětem, ale naopak patří k předmětům nejoblíbenějším. O velkém úspěchu mohou hovořit i výsledky dětí v různých matematických soutěžích a Logické olympiádě (až do finále se probojovali tři žáci z této třídy), do kterých se děti nadšeně hlásí, protože je to prostě baví. Matematická soutěž Klokan (kategorie Cvrček) zase ukázala, že i slabší děti jsou na tom lépe, než je obvyklé. I nejslabší žák, u kterého bylo u zápisu zvažováno odložení školní docházky, zde měl bodový průměr lepší, než jaký byl aktuální středočeský průměr.
Proč?
Matematická gramotnost, logické myšlení a zdravé sebevědomí mají přímou souvislost s tím, jak bude dítě dál zvládat své studium a jak si bude umět v budoucnu poradit s reálnými životními problémy. Metoda efektivně buduje v dětech tyto základní dispozice, které jsou nepostradatelné pro rozvoj ekonomiky a bohatství společnosti.
Já ti to vysvětlím!
V druhém pololetí syn přestoupil do školy, kde se učí podle Hejného metody. Místo „zase ty příklady“ přichází denně s novými objevy, zajímavými úlohami, které nám rodičům nadšeně vysvětluje.
Přednáška prof. Hejného v Prostějově
Přednáška o metodě prof. Hejného se uskutečnila v Prostějově poslední únorový den. Zájem o tuto akci byl veliký, jak z řad členů Mensy, tak učitelů, dorazilo přes 90 lidí. V úvodu pan profesor vysvětlil princip metody a poté demonstroval několik příkladů. Nakonec byl dán prostor na otázky a celá přednáška trvala přes tři hodiny a byla velmi inspirativní.
Chtěla bych velmi poděkovat organizátorovi přednášky, Tomáši Blumensteinovi, a doufám, že se zdaří zamýšlená spolupráce Mensy s panem profesorem a jeho týmem.
Pokud byste se chtěli zapojit a pomoci rozšířit tuto, dle mého názoru skvělou, metodu výuky matematiky do více škol, napište na tblumen@mensa.cz.
Bližší informace o metodě
- článek v Učitelských listech,
- rozhovor v Radiožurnálu,
- článek na idnes.cz.
Související odkazy
- Přednášky (odkaz do kalendáře)
- Učebnice nakladatelství Fraus, podle kterých je matematika Hejného metodou po republice již řadu let vyučována.